Unipi

24/06/2026

"I když jste v práci a slunce se vám opírá do panelů, s elektřinou doma by se mělo něco dít. Automaticky. Fotovoltaické baterie jsou přitom nejprimitivnější způsob, jak s volatilní výrobou nakládat. Jsou totiž v poměru k užitku drahé.

My doporučujeme využít energii k tepelné akumulaci vody do bojleru, k čemuž využíváme řídicí kontroléry Unipi Neuron S103 a svůj vlastní software. Díky tomu se z obyčejného bojleru stane sekundární baterie s mnohem lepším poměrem ceny a energetické kapacity. Do 300litrového bojleru totiž uložíte až 20 kWh energie," uvedl v rozhovoru Petr Pešek ze společnosti PEŠEK & MUDRA solární systémy. ☀️

Celý rozhovor 👉 https://shorturl.at/ceBrx

🚦 Automatizace a regulace výroby a spotřeby energie z fotovoltaiky je klíčová, abyste při jejím provozu opravdu ušetřili, zbytečně nezatěžovali baterie a směřovali energii tam, kam to dává největší smysl.

⚙ Ideálním řešením je integrace energy controlleru (inteligentního digitálního ovladače fotovoltaiky) do systému elektrárny.

💁‍♂️ My využíváme PLC regulátory UniPi Neuron S103 a svůj vlastní software.

⛅ PLC přímá různé vjemy pomocí Wi-Fi. Třeba z počasí, aktuální výroby elektrárny nebo třeba termostatu vašeho domu.

❄ Na základě toho spíná třeba klimatizaci, tepelné čerpadlo k ohřevu vody apod.

💡 Controller může být natolik vychytaný, že pozná, jestli je dům zrovna obývaný nebo ne.

☀ Protože, i když jste v práci a slunce se vám opírá do panelů, s elektřinou doma by se mělo něco dít. Automaticky.

🔋 Nejprimitivnějším způsobem, jak s takovou energií zacházet, je její ukládání do baterií. Ty jsou totiž v poměru k užitku drahé.

🚿 My doporučujeme pomocí PLC regulátoru využít energii k tepelné akumulaci vody do bojleru.

🔌 Pro ohřev TUV totiž spotřebujete v rodinném domě nejvíce elektrické energie hned po vytápění.

🔋 Díky tomu z bojleru vytvoříte sekundární baterii s mnohem lepším poměrem ceny a energetické kapacity.

4️⃣ Doporučujeme proto pořídit nejlépe 300l akumulační nádrž nebo bojler se čtyřbodovým teplotním měřením.

🤏 Když teploměry rozmístíte čtyři, každý do 25 % vodního sloupce, tak přibližně zjistíte, jestli je téměř plný nebo z půlky prázdný.

💡 S touto informací pak PLC jednoduše pozná, že je v domku je kapacita třeba 2 kilowatthodin, kterou dokážete hned zapnout a spotřebovat.

🛀 Přebytečnou energii tak akumulujete do TUV, která vám vydrží s přehledem do druhého dne. Po večerním koupání tak nečerpáte energii ze sítě ani z baterií.

💰 S takovým řízením pak jednoduše nasměrujete fotovoltaickou výrobu tam, kde je aktuálně potřeba a šetříte životnost svých baterií.

Celý rozhovor s Petr Pešek o regulátoru PLC Unipi Neuron S103 najdete už teď na blogu Unipi 👉 http://url.pesekmudra.cz/u/Rozhovor-PLC-Unipi-Neuron-S103

🔔 Nezapomeňte nás sledovat, ať vám neunikne žádná novinka ze světa fotovoltaiky.

--------------------

💛 Jsme PEŠEK & MUDRA. Vaše cesta k energetické svobodě.

Tým nadšenců do fotovoltaiky a energetiky. Postavíme vám hybridní fotovoltaický systém, abyste ušetřili na energiích a byli co nejvíce soběstační.

Vyrábějte s námi vlastní elektřinu s nejlepšími technologiemi na trhu. Naše řešení na klíč získáte rychle, profesionálně a včetně vyřízení státní podpory.

19/06/2026

What does a control unit capable of handling a power system rated at several tens of megawatts look like? ⚡

EASYCON Solution develops its own hardware and software for the energy sector and manufacturing companies – the ESCON switchboard and the EASYCON PRO platform for real-time monitoring and control. ⌛

But the original control unit hit its limits: it couldn't keep up with the high volume of data, it lacked the RAM for optimization algorithms, and its storage wasn't enough to archive measurements.

The solution was the Unipi Patron S117. According to EASYCON's representatives, 3 factors were decisive:

1) performance and ample RAM to run the algorithms even with data from dozens of sources at once
2) software openness enabling full integration with EASYCON PRO
3) ease of working with the unit

"We were looking for hardware that would fit perfectly into our EASYCON PRO solution without compromise. With the Unipi Patron S117, we found it. Integration went smoothly." – Michal Krbeček, Project Manager, EASYCON Solution s.r.o.

Read the full reference here 👉 https://1url.cz/-reference-en



-----------------------------------------

Jak vypadá řídicí jednotka, která zvládne energetický systém o výkonu několika desítek megawattů? ⚡

Společnost EASYCON Solution vyvíjí vlastní hardware i software pro energetiku a výrobní podniky – rozvaděč ESCON a platformu EASYCON PRO pro monitoring a řízení v reálném čase. ⌛

Původní řídicí jednotka ale narazila na limity: nestíhala vysoký objem dat, chyběla RAM pro optimalizační algoritmy a úložiště nestačilo na archivaci měření.

Řešením se stal Unipi Patron S117. Podle zástupců společnosti EASYCON rozhodly 3 charakteristiky:

1️) výkon a dostatek RAM pro běh algoritmů i při datech z desítek zdrojů současně
2) softwarová otevřenost umožňující plnou integraci s EASYCON PRO
3) jednoduchost práce s jednotkou

„Hledali jsme hardware, který by plně zapadl do našeho řešení EASYCON PRO bez kompromisů. S Unipi Patron S117 jsme jej našli. Integrace proběhla hladce." – Michal Krbeček, projektový manažer, EASYCON Solution s.r.o.

Celou referenci si přečtěte zde 👉 https://1url.cz/-reference

03/06/2026

SD cards have a dark secret: WAF🧐

Imagine a notebook written in pen. There’s no erasing – so to fix a single word, you’d have to copy the whole page onto a fresh sheet and tear the old one out. One word, and you’ve rewritten an entire page.📜

This is exactly what an SD card does. You say “write 4 kb,” but the card can’t overwrite that little piece on its own – it has to relocate an entire block of data. So it physically writes many times more than you asked for, and every one of those writes wears it down.

A card’s memory survives only a limited number of rewrites. The higher the WAF (Write Amplification Factor), the sooner its lifespan runs out. And this isn’t just a theory. Swissbit AG measures the endurance of its cards to the JEDEC JESD219A standard across three block sizes.

Swissbit S-56u 4 GB:
💾 Sequential write (1 MB): 2,100 TBW
💾 Random write (4 kB): 134.3 TBW

Swissbit S-56u 16 GB:
💾 Sequential write (1 MB): 2,246 TBW
💾 Random write (4 kB): 17.5 TBW

Same card – just small, scattered writes instead of a steady stream – and endurance drops by 93.7% on the small card and by 99.2% on the one four times larger. Higher capacity often comes with larger blocks, so every tiny edit has to shift more data.

The best defense? Don’t send small writes to storage in the first place:

→ Keep logs in RAM and flush them to the card in batches. → Group your writes. → Choose industrial SLC/pSLC cards.

Thanks to our hardware developer Frantisek Burian for this detailed explanation.



------------------------------------

SD karty mají temné tajemství: WAF🧐

Představte si sešit psaný propiskou. Vygumovat nejde, takže když chcete opravit jediné slovo, musíte celý obsah opsat na čistou stránku a tu starou vytrhnout. Kvůli jednomu slovu jste přepsali celou stránku.📜

Přesně tohle dělá SD karta. Řeknete „zapiš 4 kb", ale karta ten malý kousek nepřepíše samostatně – musí přesunout celý blok dat jinam. Fyzicky tak zapíše mnohonásobně víc, než jste chtěli, a každý takový zápis ji opotřebovává.

Paměť karty vydrží jen omezený počet přepisů. Čím vyšší WAF (Write Amplification Factor), tím dřív se životnost vyčerpá. A není to teorie. Swissbit AG životnost svých karet měří dle standardu JEDEC JESD219A na třech velikostech bloku.

Swissbit S-56u 4 GB:
💾 sekvenční zápis (1 MB): 2100 TBW
💾 náhodný zápis (4 kB): 134,3 TBW

Swissbit S-56u 16 GB:
💾 sekvenční zápis (1 MB): 2246 TBW
💾 náhodný zápis (4 kB): 17,5 TBW

Stejná karta – jen malé, rozházené zápisy místo plynulého proudu – a životnost spadne u malé karty o 93,7 %, u 4x větší karty o 99,2 %. S vyšší kapacitou totiž často souvisí větší bloky, takže u každé drobné opravy se musí přesunout víc dat.

Nejlepší obrana? Drobné zápisy do úložiště neposílat:

→ Logy pište do RAM, na kartu dávkově. → Zápisy seskupujte. → Volte průmyslové SLC/pSLC karty.

29/05/2026

💾 Why a consumer-grade microSD card has no place in an industrial PLC

Our customer-support team keeps running into the same scenario: a few months into operation, a customer’s microSD card “dies.” So what really happened? It got written to death.

Flash memory wears out with every write. A device that logs continuously can chew through an ordinary card in as little as six months. Want it to last?

What matters is the memory type:

💾 TLC (not suitable): 1,000 to 3,000 P/E cycles
💾 pSLC/SLC (suitable): 20,000 to 100,000+ P/E cycles

🔬 So why SLC in particular?
Each memory cell stores data as an electrical charge. The more bits you pack into a cell, the more voltage levels have to fit into the same range — and the smaller the gap between them. TLC has eight voltage levels: it takes only a little wear for adjacent levels to blur together and cause a read error. SLC uses just two, so it has an enormous margin and lasts orders of magnitude longer.

🏭 Three pSLC cards, with the hard numbers straight from their datasheets:
Swissbit S-56u — up to 20,000 P/E cycles
ATP S750Pi — up to 100,000 P/E cycles
Innodisk iSLC — up to 100,000 P/E cycles

🛡️ Bad software will kill even the best card

The three things that cut writes the most (Linux/Raspberry Pi):
1️⃣ Move logs to RAM (log2ram)
2️⃣ noatime and commit=900 in fstab
3️⃣ Write logs to the journal instead of to a file

❓ What’s the fastest you’ve ever burned through a card — and what are you running on now?



------------------------

💾 Proč do průmyslového PLC nepatří microSD karta z elektra

Naši odborníci zákaznické podpory se opakovaně setkávají s jedním scénářem: zákazníkovi po pár měsících provozu „umře" microSD karta. Co se ale stalo? Upsal ji.

Paměti se opotřebovávají po zápisech. Zařízení, které pořád loguje, sjede běžnou kartu klidně už za 6 měsíců. Chcete dlouhou životnost?

Na typu paměti záleží:
💾 TLC (nevhodná): 1 000 až 3 000 P/E cyklů
💾 pSLC/SLC (vhodná): 20 000 až 100 000+ P/E cyklů

🔬 A proč zrovna SLC?
Každá buňka paměti drží data jako elektrický náboj. Čím víc bitů do buňky uložíme, tím víc napěťových úrovní se musí vejít do stejného rozsahu a tím menší je odstup mezi nimi. TLC jich má osm: stačí malé opotřebení a sousední úrovně se slijí v chybu. SLC pracuje jen se dvěma, takže má obrovskou rezervu a vydrží řádově déle.

🏭 Tři pSLC karty s konkrétními čísly z datasheetů:
Swissbit S-56u — až 20 000 P/E cyklů
ATP S750Pi — až 100 000 P/E cyklů
Innodisk iSLC — až 100 000 P/E cyklů

🛡️ Špatný program zničí i nejlepší kartu

Tři věci, které zápisy nejvíc zkrotí (Linux / Raspberry Pi):
1️⃣ Logy do RAM (log2ram)
2️⃣ noatime a commit=900 ve fstabu
3️⃣ Ukládat log do journal místo do souboru

❓ Jaká byla vaše nejrychleji upsaná karta a na čem fungujete teď?

21/05/2026

📅 2 men laid the conceptual foundations for SCADA

They couldn't have imagined a modern PLC in their wildest dreams — and yet you see their work every time you glance at an HMI panel. Both were born on May 21. 👇

Börje Langefors (1915) was one of the people who turned systems development into a real scientific discipline. His idea was revolutionary for its time: data is not information. Information only emerges once you add context and time to it. A sensor sends the value "72" — that's data. Only the output (an HMI, for example) turns it into information you can act on. 📈

Alexander Douglas (1921) wrote OXO in 1952 — the first graphical computer game. But it's not about the game itself; it's about a revolution in what we thought a computer was even for. Until then, computers mostly crunched equations: no visuals meant for a person, no real interaction. Douglas took a screen that only displayed the contents of memory and made it show the state of the machine to a human being. That laid a cornerstone for data visualization as we know it. 🖥️

💡 Langefors taught us to turn data into information. Douglas taught us to present it so a human can act on it. And that, technically speaking, is the very essence of most automation systems.

❓ What's the oldest piece of automation still running for you? 😄



-----------------------------

📅 2 muži položili základy pro vznik SCADA.

Moderní PLC si neuměli představit ani ve snech, a přesto se na jejich práci díváte pokaždé, když mrknete na HMI panel. Oba se narodili 21. května. 👇

Börje Langefors (1915) proměnil vývoj systémů v exaktní vědu. Jeho myšlenka byla na svou dobu revoluční: data nejsou informace. Informace vznikne, až když k datům přidáte kontext a čas. Senzor pošle hodnotu „72" — to jsou data. Teprve výstup (např. HMI) z nich udělá informaci, se kterou se dá pracovat. 📈

Alexander „Sandy" Douglas (1921) naprogramoval v roce 1952 OXO, první grafickou počítačovou hru. Nejde ale o hru samotnou, jde o revoluci ve vnímání toho, k čemu počítač slouží. Až do té doby počítače hlavně počítaly rovnice — obrazovka nanejvýš vypisovala obsah paměti, nic srozumitelného pro člověka. Douglas ji přiměl ukazovat konkrétní, uživatelem uchopitelné informace. Tím položil základní stavební kámen pro prezentaci dat, jak ji známe dnes. 🖥️

💡 Langefors nás naučil dělat z dat informaci. Douglas ji ukázat tak, aby podle ní člověk jednal. A to je technicky vzato samotná podstata většiny automatizačních systémů.

❓ Jaký je nejstarší kus automatizace, který vám pořád běží? 😄



AI-generated video depicting an imagined meeting between Börje Langefors and Alexander Douglas.

07/05/2026

When a cow controls the PLC 🐮

Automation doesn't have to be limited to industry and energy. It can work hand in hand with animals too — and in the very best sense of the word.

A traditional production line is built around one basic principle: timing. In modern automatic milking parlours, it's the cow. 🐄

Each cow wears an RFID identifier and decides by herself when to enter the milking box. The incentive is the feed waiting for her there. When she arrives, the system identifies her and checks whether enough time has passed since her last milking. If not, the gate turns her away. 🚫

If so, a robotic arm locates the teats using a combination of laser and camera (3D udder mapping), pre-cleans them, attaches the cups one by one, and starts milking. ✅

Throughout the process, a sensor network keeps watch on flow rate, temperature, colour, and the milk's electrical conductivity. If conductivity spikes outside the normal range (a sign of mastitis), the control system automatically diverts the milk from that cow into the waste tank. No human input. No delay. 💡

Industry figures suggest that robotic systems now make up around 30% of all new milking installations sold in the UK.

The logic isn't governed by a steady takt time, or even directly by the sensors. Push it far enough and the PLC takes its instructions from the cow. The inputs are unpredictable, the outputs have to be precise, and the whole thing has to run 24/7 with no operator.

What's the most unusual or unexpected place you've seen automation at work? Drop yours in the comments.



-----------

Když PLC ovládá kráva 🐮

Automatizace se nemusí týkat jen průmyslu a energetiky. Může jít ruku v ruce i se zvířaty.

Klasická průmyslová linka má jeden základní vzorec: takt. V moderních automatických dojírnách určuje takt dobytek. 🐄

Kráva nosí RFID identifikátor a rozhoduje sama, kdy půjde do dojicího boxu. Motivací je krmivo, které tam dostane. Když přijde, systém ji identifikuje a zkontroluje, jestli od posledního dojení uplynul dost dlouhý interval. Pokud ne, brána ji pošle pryč. 🚫

Pokud ano, robotické rameno najde struky pomocí kombinace laseru a kamery (3D mapování vemene), předmyje je, aplikuje pohárky jeden po druhém a začne dojit. ✅

A během dojení běží senzorová síť: průtok, teplota, barva, elektrická vodivost mléka. Když vodivost vyskočí mimo rozsah (signál mastitidy), řídicí systém automaticky přesměruje mléko z dané dojnice do odpadního tanku. Bez člověka. Bez prodlevy. 💡

Podle dostupných informací dnes například v UK tvoří robotické systémy zhruba 30 % všech nově prodávaných dojicích zařízení.

Logiku neurčuje pravidelný takt, ani přímo samotné senzory. Když půjdeme do důsledku, PLC v tomto případě dostává instrukce od krávy. Vstupy jsou nepředvídatelné, výstupy musí být přesné, a celé to musí jet 24/7 bez obsluhy.

S jakou nejneobvyklejší automatizací jste se v praxi setkali? Napište do komentářů.

28/04/2026

Linux kernel, device tree, U-Boot, ARM64, C. Pokud ti při čtení této věty zasvítily oči, čti dál. 🐧

Hledáme Embedded Linux Developera, který s námi v Brně bude stavět vlastní IIoT zařízení – od bootloaderu výš. Reálná práce u hardwaru.

💰 80 000 – 100 000 Kč hrubého
🏖️ 5 týdnů dovolené
🏠 flexi doba + částečný home office
👥 malý tým, žádná byrokracie
📩 [email protected]

👉 https://shorturl.at/hDzhO

13/04/2026

🚀 PLC on the Artemis 2 mission? Yes, sort of.

Artemis 2 successfully launched on April 1, 2026. Let’s recap the role of industrial PLCs in preparing such a mission.

In the Environmental Control Subsystem (ECS) of the SLS rocket, NASA uses industrial PLCs. On the Orion spacecraft itself, specially developed flight computers handle guidance, navigation and control (GNC).

In the SLS ECS, the Kennedy Ground Control System (KGCS – which itself is built on PLCs) has a very specific role:

👉 It monitors and controls ground support equipment (valves, sensors, heaters, motors).
👉 It processes the control logic for airflow and GN₂ plumbing.
👉 It collects distributed feedback and sends it to the operators.
👉 The system is designed with full redundancy to eliminate any single point of failure.

In other words – the same systems that run factories also keep the launchpad running.

💡 Fun fact: Check out the IOP/SS system shown in the photo below. It floods the pad with about 1,700,000 liters of water to damp acoustic and pressure waves during launch (protecting the platform).

For us (a Czech PLC manufacturer), Artemis 2 isn’t just proof of humanity’s capabilities – it’s proof of how far industrial PLCs can go. 🙂

➡️ Where have you seen the most interesting PLC applications?


Sources and photos: NASA - National Aeronautics and Space Administration

----------------

🚀 PLC na misi Artemis 2? Ano, tak trochu.

Artemis 2 úspěšně odstartovala 1. dubna 2026. Pojďme si připomenout, jakou roli hrají průmyslová PLC v celém procesu přípravy takové mise.

V systému Environmental Control Subsystem (ECS) pro raketu SLS používá NASA průmyslová PLC. Na palubě samotného Orionu se pak o řízení starají speciálně vyvíjené letové počítače pro GNC.

V systému ECS pro raketu SLS má KGCS (Kennedy Ground Control System) – který je sám postaven na průmyslových PLC – velmi konkrétní roli:

👉 monitoruje a řídí GSE (ventily, senzory, ohřívače, motory)
👉 zpracovává logiku řízení proudění vzduchu a GN₂
👉 distribuovaně sbírá zpětnou vazbu a posílá ji operátorovi
👉 systém je navržen s redundancí pro eliminaci možnosti úplného výpadku

Jinými slovy – to, co běžně běží ve výrobních halách, funguje i na launchpadu.

🌊 Konkrétní příklad využití PLC vidíte na jedné z fotek níže. Systém IOP/SS – zaplavení rampy přibližně 1 700 000 litry vody pro potlačení akustických a tlakových rázů při startu – je nezbytnou součástí, která chrání plošinu při startu SLS.

💡 Hezká připomínka, že robustní průmyslová automatizace má místo i v kosmickém průmyslu. Pro nás jako českého výrobce PLC je mise Artemis 2 nejen ukázkou toho, čeho může lidstvo dosáhnout, ale také toho, kam až se mohou průmyslová PLC dostat.

➡️ Kde jste viděli nejzajímavější použití PLC vy?

01/04/2026

💻 Types of PLC — do you know the difference?

1. Compact PLC
A standalone device built to perform a specific function.
✅ Deterministic real-time control
✅ Simple, reliable, cost-effective
❌ Limited expandability

2. Modular PLC
A more complex device whose capabilities are defined by individual modules.
✅ Deterministic real-time control
✅ Flexible and scalable
❌ Higher upfront costs

3. Rack-mounted PLC
A complex device whose components are interconnected via a backplane.
✅ Deterministic real-time control
✅ High performance, suitable for complex systems
❌ Expensive and space-demanding

Every type has its place. The right choice depends on project size, budget, and reliability requirements. Which type do you use most often in your projects? 👇



-----------------------------------

💻 Typy PLC — víte, jaký je mezi nimi rozdíl?

1. Kompaktní PLC
Samostatné zařízení, které plní funkci, na kterou bylo konstruováno.
✅ Deterministické řízení v reálném čase
✅ Jednoduché, spolehlivé, levné
❌ Omezená rozšiřitelnost

2. Modulární PLC
Komplexnější zařízení, jehož schopnosti jsou definovány jednotlivými moduly.
✅ Deterministické řízení v reálném čase
✅ Flexibilní, škálovatelné
❌ Vyšší počáteční náklady

3. Rackové PLC
Komplexní zařízení, jehož součástí jsou propojené přes backplane.
✅ Deterministické řízení v reálném čase
✅ Vysoký výkon, vhodné pro komplexní systémy
❌ Drahé, prostorově náročné

Každý typ má své místo. Výběr závisí na velikosti projektu, rozpočtu a nárocích na spolehlivost. Který typ ve svých projektech používáte nejčastěji? 👇

26/03/2026

Unipi developers at embedded world 2026 (Nürnberg) 🚀

Our developers recently attended embedded world 2026, one of the leading international events dedicated to embedded systems and industrial technologies. 🏭

The event provided a valuable opportunity to closely follow current technological trends, engage in discussions with industry experts, and exchange insights across the broader industrial ecosystem. 🔋 It also enabled us to establish new professional connections and gain broader context for the continued development of our solutions.

The knowledge and perspectives gained will be directly reflected in our ongoing product development, with a continued focus on enhancing quality, reliability, and technological excellence. 📈

We would like to thank all partners and experts for the insightful discussions and look forward to future collaboration. 🤝



-----------

Unipi technology na embedded world 2026 (Nürnberg) 🚀

Naši vývojáři se zúčastnili veletrhu embedded world 2026, jedné z klíčových mezinárodních událostí zaměřených na embedded systémy a průmyslové technologie. 🏭

Účast na této a podobných akcích našim vývojářům umožňuje sledovat aktuální technologické trendy, diskutovat s dalšími odborníky a sdílet zkušenosti napříč průmyslovým ekosystémem. 🔋 Důležitým přínosem byla také možnost navázání nových profesních kontaktů a získání širšího kontextu pro další rozvoj našich řešení.

Získané poznatky využijeme při dalším vývoji našich produktů s cílem nadále zvyšovat kvalitu, spolehlivost a technologickou úroveň. 📈

Děkujeme všem partnerům a odborníkům za podnětné diskuze a těšíme se na další spolupráci. 🤝



Copyright: NürnbergMesse / Thomas Geiger